Sdílet
Založit
Použít jako cíl výletu
Spotřeba kalorií
Cyklovýlet

Vinařská stezka Podlužím spojující Břeclav s Hodonínem

Cyklovýlet · Jihomoravský kraj
Za tento obsah odpovídá:
Jižní Morava Ověřený partner  Volba pro objevitele 
  • Vstup do expozice Hradisko Mikulčice
    / Vstup do expozice Hradisko Mikulčice
    Fotografie: Tomáš Hájek, CC BY, Jižní Morava
  • Slovanské hradiště v Mikulčicích
    / Slovanské hradiště v Mikulčicích
    Fotografie: JMK, CC BY, Jižní Morava
  • Archeoskanzen Pohansko
    / Archeoskanzen Pohansko
    Fotografie: CC BY, Jižní Morava
  • Zámeček Pohansko
    / Zámeček Pohansko
    Fotografie: CC BY, Jižní Morava
  • Zámek Břeclav
    / Zámek Břeclav
    Fotografie: Igor Zehl, CC BY, Jižní Morava
  • Kostel sv. Václava v Břeclavi
    / Kostel sv. Václava v Břeclavi
    Fotografie: J. Žemlík, CC BY, Jižní Morava
  • / Hodonín - náměstí
    Fotografie: Igor Zehl, CC BY, Jižní Morava
0 150 300 450 m km 5 10 15 20 25 30 35 40

Trasa výletu vede po jižní část cyklistické Vinařské stezky Podlužím spojující jak  Břeclav s Hodonínem, tak dvě významná slovanská sídliště Pohansko a Valy u Mikulčic.

střední
41,1 km
2:51 h
77 m
45 m

Trasa začíná cestou z břeclavského centra cyklostezkou do jižních luhů k velkomoravskému hradišti Pohansko. Poté zamíří k východu a po cestě lužními lesy se cesta vynoří u bran města Lanžhota. Pokud nevolíme k cestě Podlužím trasu po hrázi řeky Moravy, rozvine se před námi další cesta po silnici, na jejíž trase rozkládají podlužácké vesnice a vinařsky nejatraktivnějšího místa regionu. Za podjezdem dálnice D2 objedem obec Kostice, a na návsi se opět vrátíme na cestu směrem na Tvrdonice a Hodonín. Než překonáme mírné návrší k Moravské Nové Vsi, mineme poutní kostel. Z Mikulčic je možné jet tři kilometry jihovýchodně na pokraj přírodní rezervace Skařiny a přírodního parku Mikulčický luh leží při řece Moravě. Kde je i pověstné slovanské hradiště "Valy", jedno z hlavních center Velké Moravy. Po návratu zpět na mikulčickou náves ocitneme se za podjezdem železniční trati v sousední Lužici. Trasa pak končí v Hodoníně.

Tip autora

Za zastávku stojí Slovanské hradiště Valy v Mikulčicích, které je archeologickým nalezištěm. Pravděpodobně byly Valy hlavním městem Velké Moravy. 

Náročnost
střední
Technika
Kondice
Zážitek
Krajina
Nejvyšší bod
195 m
Nejnižší bod
152 m
Doporučené období
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII

Výstroj

trekové kolo a cyklistická helma

Další informace / odkazy

https://www.jizni-morava.cz/objekt/31978-slovanske-hradiste-v-mikulcicich

Start

Břeclav (155 m)
Souřadnice:
Geograficky
48.756260, 16.893260
UTM
33U 639149 5402089

Cíl

Hodonín

Popis trasy

Jihovýchodní výspa Moravy je unikátní v mnoha ohledech – svérázným folklórem Podluží, hlubokými lužními lesy při soutoku a v nivách řek Moravy, Dyje a Kyjovky chráněnými v Biosférické rezervaci Dolní Morava, nejteplejším klimatem v ČR, prastarými městy Velkomoravské říše a v neposlední řadě kultivovanou vinařskou krajinou. Na výletě tímto regionem si tak přijdou na své milovníci i zcela odlišných zájmů.

 

Velký železniční uzel regionu město Břeclav je sice co do stáří mladší sestrou sousedního velkomoravského hradiště Pohansko, jak to však zpravidla bývá, je spíše pokračovatelkou staré tradice ryze slovanského typu osídlení lužních oblastí. Jak jinak by v místě, kde se řeka Dyje obklopena hloubkou lužních lesů se sítí mrtvých ramen a tůní blíží soutoku s řekou Moravou, mohlo vyrůst tak velké město. V poloze hraničního hradu mezi Moravou, Rakouskem a Uhrami hrála Břeclav vždy důležitou roli obrannou i obchodní a na její minulost upomíná někdejší hrad knížete Břetislava I., který své jméno vtiskl celému městu. Pozdější renesanční zámek Žerotínů přestavěli v dnešní romantickou umělou zříceninu poslední páni - Lichtenštejnové, a obklopili ho lesoparkovým komplexem Kančí obora. Atraktivními památkami červené cihlové architektury doby lichtenštejnské správy jsou reprezentované novogotickou kaplí sv. Cyrila a Metoděje u vlakového nádraží nebo monumentální stavbou kostela v Poštorné, nebo moderní kostel sv. Václava z r. 1994 který nahradil za II. svět. války zničený starší barokní.

 

Náš podlužácký výlet zahajujeme právě cestou z břeclavského centra cyklostezkou do jižních luhů k velkomoravskému hradišti Pohansko s odkrytými základy velmožského dvorce, dřevěnými replikami hradiště a empírovým loveckým zámečkem ze začátku 19. stol., kde je k vidění expozice vykopávek z doby Velké Moravy. Ti, kdo mají za cíl oboru, lužní lesy a soutok Moravy a Dyje, se od Pohanska vydávají neznačenými cestami k zámečku Lány a dál do hloubi lesů protkaných vodami dále k jihu.

 

Náš výlet zamíří ale k východu, a i když návštěvníka nepřipraví o zážitek jízdy lužními lesy a malebností Dolní Moravy, vynoří se naše cesta do luk u bran města Lanžhota, jak je široko daleko známo nejrázovitější podlužácké obce. Nebo jste nikdy neslyšeli žádný vtip o Lanžhoťanech? Pak se je aspoň možno pokochat architekturou kostela Povýšení sv. Kříže s glazovanou střechou stejnou jako má vídeňský Stephansdom, a navštívit v sousedním domě malé Místní muzeum. Právě u jeho vchodu se poprvé setkáme s typickým architektonickým prvkem domů v Podluží – žudrem, které tvoří jakýsi přístavek před vchodem do domu, který prodlužuje a nadstřešuje, a především skýtá prostor vhodný pro malovanou výzdobu, jakou potkáme na všech žudrech domů v Podluží, co jich kde je, starých i nových.

 

Pokud nevolíme k cestě Podlužím trasu po hrázi řeky Moravy hlubokými lužními lesy, rozvine se před námi další cesta po silnici, na jejíž trase jako korálky na niti ulpívají jedna za druhou podlužácké vesnice a vinařsky nejatraktivnějšího místa regionu. Vinařské kolonie v Moravské Nové Vsi a v Mikulčicích jsou ojedinělými ukázkami sklepní architektury a sídlem desítek znamenitých vinařů, kteří nabízí degustace vín a kompletní informační servis o vinařství a turistických zajímavostech oblasti. Nejlepší z nich jsou nositeli certifikace vinařské turistiky a najdete je ve všech zmiňovaných obcích.

 

Za podjezdem dálnice D2 objedeme obloukem, pro zpestření monotónnější cesty po hlavní silnici, obec Kostice, abychom se po hlavní návsi okolo kaple sv. Terezie opět vrátili na hlavní cestu na sousední Tvrdonice a Hodonín. Pro Tvrdonice s funkcionalistickým kostelem sv. Mikuláše je typický bohatý folklórní život. Závítáte-li sem o prvním červnovém víkendu, ocitnete se uprostřed Tvrdonských národopisných slavností, které se odehrávají v místním amfiteátru. Přes slavnosti je otevřen místní zahrádkářský sklep, který nabízí mnoho odrůd místních vín.

 

Než překonáme mírné návrší k Moravské Nové Vsi, mineme poutní kostel „Stětí sv. Jana Křtitele v kdysi opevněném městečku Týnci, kde na starou tvrz upomíná už jen ulice K Valům. Před Moravskou Novou Vsí jsme nejen na dotyk vinic, které po pravé i levé straně silnice ubíhají v řadách z kopců dolů i nahoru. Odpočívka u silnice tvoří sousedství dřevěného vinařského památníku upomínajícího na zdejší vyšlechtění odrůdy Cabernet Moravia.

 

O Mikulčicích slyšelo každé dítě ve škole v hodinách dějepisu nebo vlastivědy. Dávná minulost vesnice v sousedství velkomoravského města ale zastiňuje i další zajímavosti, kterými se Mikulčice mohou pyšnit. Najdeme tu poslední funkční lignitový důl u nás, v kostele Nanebevzetí Panny Marie lze spatřit unikátní bytelný oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy, kaple sv. Rocha - národní kulturní památka - u hřbitova je vyzdobena malovaným slováckým žudrem, stejně jako fara a budova obecního úřadu na návsi.

 

K Mikulčicím se vážou i první zmínky o pěstování vinné révy u nás. Archeologický výzkum na Slovanském hradišti v Mikulčicích prokázal výskyt prošlechtěné révy v zaniklém rameni řeky Moravy „Slavník“. Moravský kníže Svatopluk poslal roku 892 svému tchánovi, českému knížeti Bořivojovi, k oslavě narozenin syna Spytihněva sud znamenitého moravského vína, což je krásný příklad prastarých kořenů moravského vinařství. Jen není známo, zda se jednalo zrovna o víno mikulčické. Letitou vinařskou tradici Mikulčič dokazují i staré lisy na víno ve sklepích současných vinařů, které nesou datace 18. a 19. stol. V obci je asi 200 sklepů a búd soustředěných na několika místech obce jako U cihelny, U Zádruhy, U hřbitova, Za hřbitovem, U myslivecké chaty, Těšické búdy, Za Pernicovým a na Hledíkově.

 

Tři kilometry jihovýchodně od Mikulčic na pokraji lužních lesů Biosferická rezervace Dolní Morava, rezervace Skařiny a přírodního parku Mikulčický luh leží při řece Moravě pověstné slovanské hradiště "Valy", jedno z hlavních center Velké Moravy. Areál hradiště s pozůstatky 12 kostelů a knížecího paláce je chráněn jako národní kulturní památka a v návštěvnickém centru a nad základy největších odkrytých kostelů je zřízena v Památníku Velké Moravy stálé expozice „Velkomoravské Mikulčice - Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy“ a „Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu“. Autentické základy mikulčických kostelů, hrobových jam s pohřby a trojrozměrných maket všech mikulčických kostelů i paláce v expozici, i celý přírodní areál tvoří jedinečnou kulturní a historickou scenérii zaniklého města.

 

Po návratu zpět na mikulčickou náves ocitneme se za podjezdem železniční trati v sousední Lužici. Navzdory poloze ve vinařském kraji se této obci přičítá největší bohatství v nalezištích ropy, zemního plynu a lignitu. Úpravnou obec protínají v hlavních směrech vytyčené pruhy cyklostezek, které neminou ani novotou zářící fasádu domu č.p. 116, řečeného Starý kvartýr na rozcestí přímo v centru. Dům patří k nejstarším v Lužicích a byl postaven za účelem ubytování (ukvartýrování) císařských důstojníků. Nyní obnovenou budovu spravuje Muzejní spolek a pořádají se zde různé výstavy, které navazují na muzejní sbírky obce, ale také výtvarných prací lužických i přespolních umělců, různé společenské akce a besedy.

 

Na první pohled průmyslový Hodonín, stejně jako jeho břeclavský protějšek, už nepůsobí dojmem starého přemyslovského hradiště. Hraniční poloha na dohled neklidných Uher mu připravila mnoho horkých chvilek a tak současné město je spíše moderní lokální metropolí s několika architektonickými památkami, jako je zámek z roku 1642, nyní budova Masarykova muzea, Dům umělců, kde sídlí Galerie výtvarného umění nebo kostel sv. Vavřince a radnice na Masarykově náměstí. A unavený cyklista může koneckonců na závěr svého výletu ocenit péči Lázní Hodonín s jodobromovou vodou zvanou solanka, která patří mezi nejkvalitnější vody v Evropě. Bývá přirovnávána k vodě z Mrtvého moře. Má jedinečné léčebné, preventivní a regenerační účinky. Těží se z vrtů téměř 2 km hlubokých, nejhlubších v ČR.

Veřejná doprava

snadno dostupné veřejnou dopravou

Do Břeclavy i Hodonína se jednoduše dostanete vlakem i autobusem. https://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

Parkování

V Břeclavi i Hodoníně je možné parkovat na jedno z veřejných parkovišť.

Příjezd vlakem, autem, na kole či pěšky

Podobné výlety v okolí

 Tyto návrhy byly vytvořeny automaticky.

Otázky a odpovědi

Zeptejte se

Máš otázky k tomuto obsahu? Zde je můžeš položit.


Hodnocení

Napiš hodnocení

Buď první a napiš doporučení pro ostatní návštěvníky


Fotografie ostatních


Náročnost
střední
Délka
41,1 km
Doba trvání
2:51 h
Stoupání
77 m
Klesání
45 m
snadno dostupné veřejnou dopravou možnost občerstvení vhodné pro rodiny s dětmi kultura / historie botanické zajímavosti faunistické zajímavosti

Statistika

: hod.
 km
 m
 m
Nejvyšší bod
 m
Nejnižší bod
 m
Zobrazit výškový profil Skrýt výškový profil
Pro změnu výřezu mapy přitáhněte šipky k sobě.