Sdílet
Založit
Použít jako cíl výletu
Spotřeba kalorií
Cyklovýlet

Pivovarská cyklotrasa – Z oslavanského k dalešickému pivovaru

Cyklovýlet · Jihomoravský kraj
Za tento obsah odpovídá:
Jižní Morava Ověřený partner  Volba pro objevitele 
  • Pivovarská restaurace v pivovaru Dalešice
    / Pivovarská restaurace v pivovaru Dalešice
    Fotografie: Igor Zehl, CC BY, Jižní Morava
  • Cyklisté u pivovaru Dalešice
    / Cyklisté u pivovaru Dalešice
    Fotografie: Igor Zehl, CC BY, Jižní Morava
  • Rozhledna Babylon u Kramolína
    / Rozhledna Babylon u Kramolína
    Fotografie: Igor Zehl, Jižní Morava
  • Zámek Oslavany
    / Zámek Oslavany
    Fotografie: JMK, CC BY, Jižní Morava
  • Cyklisté u zámku v Oslavanech
    / Cyklisté u zámku v Oslavanech
    Fotografie: Igor Zehl, CC BY, Jižní Morava
Mapa / Pivovarská cyklotrasa – Z oslavanského k dalešickému pivovaru
0 150 300 450 600 m km 5 10 15 20 25 30 35 40 45

Okružní cyklotrasa z oslavanského zámeckého pivovaru do pivovaru v Dalešicích. Kolorit úchvatné přírody vytváří perly přírodních parků Oslava a Střední Pojihlaví.

střední
49 km
4:20 h
874 m
874 m

Okruh Pivovarské cyklotrasy je veden z oslavanského zámeckého pivovaru do pivovaru filmových Postřižin v Dalešicích. Její profil je ze čtyř tematických cyklotras oslavanského regionu nejčlenitější a vede převážně po lesních cestách. Kopíruje průběh hlubokých údolí řek Oslavy a Jihlavy, která musí cyklista opakovaně překonávat. Proto jej trasa dovede do nad očekávání romantických míst, skrytých všem, kteří zdejší krajinu míjejí pouze po silnicích. Perly přírodních parků Oslava a Střední Pojihlaví tak vytváří kolorit úchvatné přírody východní části Vyšočiny k pivovarským cílům celé stezky.

Tip autora

V případě pěkného počasí se můžete vykoupat v Dalešické přehradě. 

Náročnost
střední
Technika
Kondice
Zážitek
Krajina
Nejvyšší bod
491 m
Nejnižší bod
220 m
Doporučené období
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čer
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro

Výstroj

Trekové kolo, cyklistická helma

Další informace / odkazy

Prohlídky pivovarského muzea a pivovaru v Dalešicích: http://www.pivovar-dalesice.cz/u-nas-v-pivovaru/prohlidky-pivovaru-a-muzea 

Start

Oslavany (221 m)
Souřadnice:
Geograficky
49.126018, 16.334115
UTM
33U 597332 5442321

Cíl

Oslavany

Popis trasy

Region Jihozápadního Brněnska v sobě snoubí protiklady překrásné přírody divokých říčních kaňonů východního úbočí Českomoravské vrchoviny s hornickou, energetickou a vůbec průmyslovou minulostí kraje stejně bohatého krásou a malebností pro oko, jako ceněného pro své nerostné zdroje a energii skrytou v přírodě. I pro tento rys vděčí region štědré sponzorské pozornosti společnosti ČEZ, z jejíž podpory získalo v nedávné minulosti Oslavansko 4 vyznačené tematické cyklistické okruhy, z nichž po Pivovarské cyklotrase se dnes vydáváme od bran oslavanského Zámeckého pivovaru k bráně 30 km vzdáleného Akciového pivovaru Dalešice, a zpět.

 

I když především hornická a energetická nedávná minulost Oslavan, kdy město na jižním cípu Rosicko-oslavanské uhelné pánve žilo dolováním a výrobou elektřiny, zachovala své stopy v podobě haldy, budov někdejší tepelné elektrárny a pustnoucích průmyslových areálů, srdce města již tepe jiným rytmem. Znovuožívající historickou tvář města reprezentuje především bývalý klášter cisterciaček Vallis S. Mariae – Údolí Mariino, založený 1225 jako nejstarší ženský klášter na Moravě na samotném úpatí Českomoravské vrchoviny v místě, kde řeka Oslava opouští své úzké horské údolí a vtéká do roviny Boskovické brázdy. Základní kámen budoucích Oslavan pak ve staletích historie změnil tvář z kláštera na zámek, kvetl i pustnul, a nyní s opětovně opravenými fasádami pomalu ožívá jako kulturní centrum města. Překrásné arkádové nádvoří hostí pravidelné zářijové rytířské slavnosti, interiéry hostí Hasičské muzeum a Muzeum hornictví a energetiky hned v sousedství někdejšího gotického klášterního kostela, jehož nápadně štíhlá věž je dobrým orientačním bodem pro všechny, kteří hledají k zámku cestu. Suterén u vstupní brány na nádvoří pak skrývá Zámecký pivovar i s restaurací, kde lze umění oslavanských sládků rovnou ocenit.

 

Zámecká brána je pak také základním východiskem všech 4 cyklistických okruhů Oslavanska včetně naší Pivovarské cyklotrasy. Ta je značena kromě obvyklých žlutých směrovek ještě pásovým cyklistickým značením barvy zelené. To se hned po výjezdu ze čtvrti u řeky na hlavní ulici města rozdvojuje ve dva směry okruhu a dle zvolené varianty je třeba se zde hned správně rozhodnout: zatímco směr vlevo míří na Novou Ves, vydáme se vpravo přes centrum Oslavan ve směru na Čučice.

 

Protože se Oslavany rozkládají u řeky a na úpatí kopců Vysočiny, prvním cyklistickým oříškem k rozlousknutí je nastoupání do kopců, které začíná cestou oddělující se od hlavní ulice v místě rozhraní města a ulic malých domků někdejších hornických kolonií. I když kamenitý povrch není zrovna ideálním cyklistickým terénem, přírodní scenérie jsou lepší alternativou sousední silnice stoupající naproti přes údolí potoka stejným směrem ve strmých serpentinách. Po překonání výškového rozdílu se na ni stejně napojujeme ve směru Čučic, vesnice doslova zavěšené nad hlubokým a skalnatým údolím Oslavy, která nedaleko odtud vymodelovala jedny z nejkrásnějších údolních scenérií v mohutném meandru lidově zvaném Čertův jazyk.

 

Krásy údolí pod ochranou přírodního parku Oslava ocení na úzkých stezkách a ve strmých svazích spíše pěší turista, ani cyklista však o nic nepřijde, když se po vjezdu do lesa u kapličky sv. Jána ocitne na strmě klesajícím úbočí dovádějícím nás až k hladině řeky. U kapličky je třeba nesplést se v orientaci, protože zde procházející rovněž zeleně značená, ovšem pěší, turistická trasa se záhy mění v úzkou zarůstající stezičku, nesjízdnou i otrlým bikerům. V místech soutoku Oslavy s Chvojnicí jsou řeky v úzkém údolí sevřeny stěnami Malé skály a protějšího Ketkovického hradu - Levnova, i tak si zde našly své místo starobylé mlýny Ketkovický a Senoradský nazvané podle vesnic, díky nimž měly spojení s okolním světem. Skalní scenérie a šum řeky vytvářely odedávna romantický kolorit jedné trampské „mekky“, kterou údolí Oslavy právě zde po mnoho generací bylo.

 

Za železným mostem u Senoradského mlýna nás vyvede z údolí do Senorad o poznání pohodlnější cesta, což znamená výraznou změnu koloritu cesty vedoucí dále náhorní rovinou polní a lesní krajiny okolí Mohelna s širokým výhledem a nepřehlédnutelnou siluetou dukovanské jaderné elektrárny na jižním obzoru. Dnešní Mohelno leží na svazích mohyl a na místě prastarého osídlení. Jeho centrum na cestě do Dalešic míjíme, abychom ho navštívili na cestě zpáteční.

 

Vrcholek Zeleného kopce (491 m n.m.) nad západním mohelenským obzorem zdobí zděná rozhledna Babylon z r. 1831, která se může honosit titulem jedné z nejstarších v ČR. Stavba pamatuje dobu hrabat Haugwitzů z náměšťského zámku, kteří na svých panstvích budovali podobnou lesoparkovou síť cest a staveb jako na jižní Moravě Lichtenštejnové. Lesní komplexy od Velké Bíteše na severu přes Jinošov a Náměšť n. Osl. až po údolí řeky Jihlavy na jihu zdobí několik zámečků, altánků a letohrádků, a staré aleje lemující jako pravítko přímé spojnice cest mezi jednotlivými stavbami v lesní zeleni někdejších obor. Vyhlídka z rozhledny Babylon především jižní část tohoto jedinečného přírodního zákoutí představí.

 

Za lesy Zeleného kopce překonáváme druhé říční údolí na naší cestě – řeky Jihlavy – ovšem v??místě jejího přehrazení 100 m vysokou stěnou hráze Dalešické přehrady je to výrazně jednodušší. Vyhlídka do hloubky údolí pod hrází napovídá, proč je tato stavba nejvyšší svého druhu u nás. Hydroelektrárnu ukrytou v masách hráze je také možné navštívit podle předem zveřejněného harmonogramu, a to z parkoviště pod hrází, kam se zájemce dostane, spustí-li se serpentinami ve směru šipek dopravního značení.

 

Kdo dá před technikou přednost kráse v níž se snoubí lesnaté stráně a skály s modrou hladinou přehrady má možnost chytit v letní sezóně v nedalekém kramolínském přístavišti loď brázdící několikrát denně zátoky křivolakého tvaru Dalešické přehrady od hráze až po ves Koněšín. Včetně zastávky pod Dalešicemi, kam je to však i tak ještě 4 km po polních cestách.

 

Pivovarská cyklotrasa činí od hráze přehrady obousměrnou zajížďku k Akciovému pivovaru Dalešice ve stejnojmenné vesnici. Ti kdo se tedy za tímto cílem lesními polními cestami vydají, budou se následně vracet stejnou cestou zpět k rozcestí u hráze na pravém břehu. Zajížďka však stojí za věnovaný čas, neboť Dalešice prosluly především v posledních letech provozem obnoveného pivovaru, který zároveň slouží vedle občerstvovacích a ubytovacích kapacit i jako Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a místo konání festivalů a kulturních akcí. Kromě toho, že se pyšní natáčením kultovního filmu Postřižiny, který v exteriérech i interiérech tehdy již nefunkčního pivovaru v 70. letech 20. stol. režíroval Jiří Mencel. V samotných Dalešicích pak stojí za návštěvu i starobylý kostel sv. Petra a Pavla včleněný do komplexu budov zámečku, dříve kláštera, čímž svým koloritem může jemně evokovat podobné architektonické seskupení, jakým je oslavanský zámek.

 

Druhá polovina okruhu Pivovarské cyklotrasy věnuje svou pozornost říčnímu údolí Jihlavy, v části pod Dalešickou přehradou z poloviny zatopenému vodami Mohelenské nádrže, která má vedle funkce zdroje chladicí vody pro dukovanskou jadernou elektrárnu i přečerpávací kapacitu pro svou větší dalešickou sestru. Nad vodami takto zatopeného údolí je v lese ukryta věž někdejšího hradu Rabštejna, který na své cestě nemineme, na přístupu do jeho areálu je však lepší z kola sesednout, protože je od příjezdové cesty oddělen hlubokým příkopem.

 

Jihlavské údolí nakonec překonáváme na místě hráze Mohelenské přehrady, pod kterou začíná úsek divokého skalnatého údolí řeky meandrem Čertův ocas. Nedaleko u řeky tvoří malou osadu někdejší Mohelenský mlýn, nad kterým se v celé výšce údolí vypínají strmé s jihu obrácené svahy proslulé Mohelenské hadcové stepi. Svět černých skal serpetinitu (hadce) protkávající travnaté svahy s roztroušenými borovicemi vytváří unikátní stepní lokalitu s tak bohatou faunou a flórou, jako lze těžko nalézt. Horní hrana stepi pak skýtá dechberoucí pohled do hlubin údolí, kterým se řeka Jihlava vydává přírodním parkem Střední Pojihlaví k hradu Templštejnu a k Ivančicím.

 

Objížďka stepi nás dovádí zpět do Mohelna, tentokrát přímo do centra ozdobeného architektonickými památkami gotického kostel Všech svatých, renesanční radnice či barokní fary. Protože další pokračování údolím Jihlavy je stejně nesjízdné jako v případě údolí Oslavy, kopírujeme údolí po horní hraně lesní a polní krajinou na stepní vrcholky hadcového Biskoupského kopce (397 m n.m.). Naposledy se údolí Jihlavy přibližujeme sjezdem do samotných Biskoupek, rodiště školou všem žákům do hlav vtloukaného básníka Vítězslava Nezvala. To v sousední Nové Vsi je o poznání příjemnější místo v podobě krytého plaveckého bazénu a wellness centra, která nám může být po dlouhé pouti k příjemnému osvěžení před závěrečným strmým sjezdem s výhledem na Oslavany, kde se kruh celé Pivovarské stezky opět uzavírá.

Veřejná doprava

snadno dostupné veřejnou dopravou

Do Oslavan se dostanete pohodlně vlakem i autobusem - jízdní řády zde: https://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

Parkování

Zaparkovat lze na parkovišti u zámku, nebo u lanového parku Permonium. 

Příjezd vlakem, autem, na kole či pěšky


Otázky a odpovědi

Zeptejte se

Máš otázky k tomuto obsahu? Zde je můžeš položit.


Hodnocení

Napiš hodnocení

Buď první a napiš doporučení pro ostatní návštěvníky


Fotografie ostatních


Náročnost
střední
Délka
49 km
Doba trvání
4:20 h
Stoupání
874 m
Klesání
874 m
snadno dostupné veřejnou dopravou okružní trasa vyhlídky možnost občerstvení vhodné pro rodiny s dětmi kultura / historie

Statistika

: hod.
 km
 m
 m
Nejvyšší bod
 m
Nejnižší bod
 m
Zobrazit výškový profil Skrýt výškový profil
Pro změnu výřezu mapy přitáhněte šipky k sobě.